POZOR, následující hodnocení je více než rok staré:
Dobrý den,
Včera jsem na druhý pokus úspěšně složila zkoušku z praktické jízdy k získání řidičského průkazu. Máte na tom opravdu velkou zásluhu, zejména tedy pan učitel Prais, a za to mu patří velké poděkování. Pan učitel vždy vše ochotně vysvětlil a neustále opakoval, a já už teď vím, že mi až do konce života budou v uších znít jeho slova: „Až to bude bezpečné, teprve potom vjedeme do křižovatky“, „obytná zóna = nejen 20 km/h, ale i přednost zprava“, atd. Na zkoušku jsem byla přihlášena teprve tehdy, kdy pan učitel věděl, že auto na 100% ovládám, a ne naopak kdy auto ovládá mne, jak to bylo zvykem v minulé autoškole, odkud jsem k Vám přešla, a taky až tehdy, kdy jsem se na zkoušku opravdu cítila. Ještě předtím, než jsem poprvé u Vás nastartovala, mě pan Prais ujistil, že se na ty jízdy začnu těšit. Nevím, jak to mohl vědět, ale záhy došlo na jeho slova.
Bohužel, v minulé autoškole to chodilo tak, že si pan učitel po celou jízdu hrál s mobilem, a když jsem se jen dotkla brzdy, probral se do reality a začal křičet, proč zase brzdíme. Nevšiml si totiž toho, že v daném úseku byla tehdy snížena rychlost kvůli probíhající opravě tramvajových kolejí, a já měla navíc rychlost mírně překročenou, njn, v mobilu to zkrátka nevyčetl. K tomu se pak přidaly nemístné povzdechy ze strany učitele, co je to za tím volantem za trdlo. Celé to dopadlo tak, že den před zkouškou se ve mně doslova všechno sevřelo tak, že na zkoušku jsem díky silné intuici prostě nemohla, takže už mám za sebou první pokutu za neomluvenou neúčast u zkoušky.
Až u pana učitele Praise jsem pochopila, že uměním není dovést k řidičáku někoho, kdo se „narodil s volantem v ruce“, ale takové trdlo, jako jsem (byla) já. A pan učitel Prais opravdu umí. Už včera jsem věděla, že kondiční jízdy si koupím právě u Vás, jak mi doporučil pan komisař s tím, co je třeba ještě dopilovat. Na svou ALMA MATER, co se řízení motorových vozidel týče, budu ráda vzpomínat. A lhala bych, kdybych tvrdila, že se netěším na svou premiéru, ale obavy samozřejmě taky trošku jsou. Ještě jednou tedy děkuji a mějte se všichni moc krásně.
Soňa Grobařová
vloženo: 1. července 2021
vložil: jméno nezveřejněno, emailová adresa nezveřejněna