POZOR, následující hodnocení je více než rok staré:
Na hodnocení autoškoly Kometka jsem si ponechal asi 10 měsíců, neboť impulzivní hodnocení často nebývají příliš relevantní.
Na začátku zmíním, že se mi řidičský průkaz u pana Lišky nepodařilo udělat ani na 4 pokusy. Věřím, že tímto ušetřím většině čtenářů čas čtení této delší recenze. Pro zbývající zkusím předat průběh kurzu podrobněji.
Pro autoškolu Kometka jsem se rozhodl na jaře loňského roku 2018 a protože jsem příliš nepátral po doporučeních, řídil jsem dle ceny. Cena 6 200 Kč na poměrně konkurenčním trhu autoškol mě bohužel nevarovala, stejně tak první telefonický kontakt s panem Liškou a první jízda. Člověk nemusí být zrovna ve své kůži a nevíme, co kdo právě řeší. Abych byl konkrétní, tak to začalo velmi neupřímným pozdravem a pokračovalo velmi otráveným tónem v průběhu úvodní teoretické hodiny. Již při druhém setkání jsme v Brně vyjeli od Zimního stadionu přes Řečkovice do Ivanovic. V obytné či pěší zóně v Ivanovicích, jsem po prvních 30 minutách řízení v životě jel 10 km/h, na což pan Liška reagoval slovy: „Tady je dvacítka, ne desítka.“ O chvíli později mi bylo vyčteno, že jsem úplně zabrzdil na křižovatce, když z levé strany do kopce přijíždělo auto, kterého si pan instruktor zpočátku evidentně nevšiml. Další hodiny se nesly v podobném duchu plném arogance, pohrdání současnou mladou generací a otráveným hlasem pana instruktora. O to víc mě pak překvapilo, když mě několikrát na konci jízdy pochválil. To bych mu nerad upřel.
Před písemnou zkouškou mě docela šokovalo, že jsem od něj dostal instrukce, že kdyby se někdo ptal, tak jsem měl tolik a tolik teoretických hodin výuky. Ve skutečnosti byl v učebně pouze zdravokurz. Inu, zvláštní systém. Písemná zkouška byla, jak známo, snadná. Zkouška z jízd už byla o něčem jiném. Dělal jsem spoustu chyb, většina z nich byla závažných, takže jsem s hodnocením neprospěl neměl zásadní problém. Tak se stalo i podruhé a potřetí. Při čtvrté zkoušce jsem narazil na komisaře, který měl k chování pana Lišky blíže než ostatní. Co se ale stalo potom mi přímo vyrazilo dech. Pan komisař se mě v autě po neúspěšné zkoušce zeptal, proč jsem udělal určitou chybu. Po mé odpovědi se od pana Lišky ozvalo: „To je vůl“. Ihned na to následovala na půl spolknutá omluva tzv. na půl úst. Tato zkušenost mě konečně přiměla okamžitě změnit autoškolu. S předáním dokumentů pro přestup do jiné autoškoly nebyly žádné komplikace, dokonce musím ocenit, že mi byl odpuštěn poplatek 500 Kč za přestup, s nímž jsem dle ceníku počítal. Když se se mnou pan Liška loučil a přál mi úspěšné složení zkoušky i úspěch v osobním životě, dovolil jsem si mu říct, že ani tomu nejhoršímu žáku za 16 let práce jako instruktora autoškoly bych si osobně nedovolil o nikom prohlásit, že je vůl. Načež pan Liška odpřísahal na zdravých svých dětí, že nic takového v žádném případě neřekl.
Věřím, že tento text usnadní budoucím uchazečům správný výběr autoškoly, zejména dle své nátury a očekávání. Také doufám, že tento text bude pochopen jako konstruktivní zpětná vazba a jelikož očekávám velmi „přátelské reakce“, nehodlám se k nim vyjadřovat.
vloženo: 3. prosince 2019
vložil: Ondřej Makeš,
