POZOR, následující hodnocení je více než rok staré:
Obsah:
- úvod
- průběh kurzu A
- průběh kurzu B+E
- hodnocení lidí v autoškole
- závěr
V autoškole Aura jsem si rozšiřoval řidičské oprávnění o A a B+E, jako instruktora pro obě skupiny mi dělal Honza Nekovář.
Do kurzu jsem nastupoval na konci léta 2020.
Nejprve jsem došel shromadou dotazů do kanceláře ve Vysočanech, kde se mi slečna věnovala dobrou hodinu; vysvětlila mi způsob fungování, na co si dát pozor, předala důležité kontakty...
Kurz A:
Po několika dnech mi přišla první SMS zpráva s informacemi ohledně výcviku pro řidičské oprávnění skupiny A. A tam to vlastně celé začalo...
První cvičák byl zrušen kvůli špatnému počasí. Místo toho byla hodina údržby v garážích - ty jsem měl poprvé trochu potíž najít a nikdo v okolí nevěděl, kde to je.
Na místě ke mně přišel Honza s tím, že mě ještě nikde neviděl a co tam dělám. Představili jsme se, dovysvětlil nějaké další detaily a po "technice" jsme se rozloučili.
O několik dní později bylo pořádáno cvičiště, kde na velké ploše (u Letňanského výstaviště) byly rozestaveny jednotlivé úkony a bylo tam několik motorek - nezažil jsem, aby na cvičišti bylo pro žáky méně než 6 motorek. Nově příchozím se věnoval jeden z instruktorů na Intruderu a učil je (nás) základní ovládání motorky a postupně nás připravoval na samostatné jízdy na cvičišti.
Po zvládnutí téhle části jsme prošli polygon a vysvětlili si, co se po žácích kde chce a začali jsme jezdit na 125 a postupně se dostávali k silnějším strojům. Žáků na cvičišti bylo vždy poměrně hodně ale každou chybu instruktoři vidí a vysvětlí co je špatně. Účast na cvičištích byla hodnocena vždy pozitivně a dokud žák nezvládl na dostatečné úrovni samostatnou jízdu na uzavřené ploše, neměl šanci se dostat na jízdu do provozu.
V Auře to bylo hodně o osobním zapojení. Platilo, že kdo se nebyl líný zeptat a byl ochotný pomoci, byl na tom lépe než někdo, kdo jen pasivně čekal, až se něco stane.
Když jsem nabyl dostatek sebevědomí, řekl jsem si o jízdu v provozu. Domluvili jsme datum a čas a mimo cvičiští jsem od té chvíle začal jezdit i venku.
Jízdy v provozu probíhají v několika režimech:
- mimo město, kde jde o seznámení se se strojem a trochu toho užívání a nasátí toho, o čem jízda na motorce je. Někteří žáci mohou jezdit i na delší výlety.
- město, kde je to naopak hodně o sledování provozu a přemýšlení.
Pár dní před zkouškami přišla Xtá vlna covidu a celá republika byla zavřená.
Po novém roce opět přišla zpráva s informací, kdy budou Ačkové kurzy opět probíhat. S lidmi z předchozího roku začal Honza hned jezdit ven a pomáhal nám dopilovat na cvičišti poslední detaily a snažil se nás co nejlépe připravit ke zkouškám.
Zkoušky samotné už byly díky pečlivé přípravě celkem jednoduché a v termínu, ve kterém jsem je dělal já uspěli všichni.
Kurz B+E:
Kurz B+E jsme po domluvě nechali až na konec motorkového kurzu, abych byl, vzhledem k nižší hodinové dotaci, dost připravený. S instruktorem jsme se pobavili, co a jak, jestli jsem už někdy s vlekem jezdil a podobně. Potom jsme na dostatečně velkém place začali plnit jednotlivé úkoly - parkování kolmo, parkování podél, couvání a otáčení a podobně. Po zvládnutí jsme vyrazili do provozu, kde jsme jezdili Prahou.
V den zkoušky (dělal jsem jízdy A i B+E v jeden den) jsem byl dobře připravený a zkoušku jsem na první pokus složil.
Hodnocení lidí:
Všichni, se kterými jsem přišel do kontaktu, byli vždy ochotní pomoci, vysvětlit, poradit. Stejně tak jsme se často bavili i o jiných, běžných, s autoškolou nesouvisejících věcech. Vlastně si nepamatuju, kdy by na cvičáku/v garáží/kdekoli nepanovala dobrá nálada.
Honza, jako instruktor, je svůj. Mě osobně jeho přístup vyhovuje - nechodí kolem horké kaše a na placato řekne, co má na srdci. Očekává od žáků, že budou připravení; že budou znát předpisy, že budou během jízd přemýšlet a obhajovat, proč dělají to, co dělají. Ptá se často - jaké jsou kde povolené rychlosti, jaké jsou kde značky, co přednosti, proč se člověk chová tak jak se chová. Snadno se nechá naštvat a žákovi vynadá a stejně tak když je něco správně, tak to vyzdvihne a pochválí - často ale není co chválit, tak to moc neočekávejte.
Když jsem měl nějakou výtku k němu, vždy si ji vyslechl.
Obrovsky oceňuji jeho zkušenosti a to, že se je snaží předat. Honzovi evidentně nejde jen o to, aby žák dostal papíry a on peníze, ale jde mu o to, aby jeho žáci nebyli nebezpeční sobě ani okolí a aby se vraceli v pořádku domů. Nikdy neřekne "tys byl na cvičáku už moc dlouho" a naopak účasti na cvičácích a poctivý trénink ocení.
Jo a taky jsme se během jízd dost nasmáli.
Závěrem:
Auru bych obecně doporučil všem, kdo se chtějí naučit řídit a přežít. S Honzou si rozhodně užijete.
Pokud snesete kritiku (občas nevybíravou) a neberete se moc vážně (taky si z vás bude dělat srandu), tak těžko budete hledat lepší autoškolu.
Pokud chcete přinést peníze a dostat oprávnění, možná to nebude pro Vás. Tady se očekává osobní odpovědnost.
Milan N.
vloženo: 6. srpna 2021
vložil: Milan Novák,